Jsem Stephan Oesterreicher, zakladatel společnosti Mypalmleaf, a dnes vám chci vyprávět krátkou verzi příběhu společnosti Mypalmleaf. Podrobná verze by pravděpodobně zaplnila několik svazků knih, ale pokusím se být stručný.
V létě roku 1984 jsem se narodil nedaleko Stuttgartu na jihozápadě Německa a vyrůstal jsem tam velmi chráněný. Měl jsem rád blízkost přírody, ale také jsem od útlého věku velmi rád cestoval, z velké části díky rodičům, kteří mi brzy ukázali svět. Jako rebelující teenager jsem začal sám poznávat Evropu a v 18 letech, ještě během školy, jsem založil svou první malou firmu. Později jsem ji prodal, ale značka existuje dodnes. Když jsem poprvé přišel do styku s meditací a jógou, můj zájem okamžitě vzrostl a já pochopil, že čistá mysl může přinést ty nejhlubší zážitky.
I když se mě rodiče často snažili přesvědčit, abych studoval na univerzitě, naštěstí mě nechali jít vlastní cestou, za což jsem jim velmi vděčný. Věděl jsem totiž, že to, co se chci naučit, nelze najít na žádné univerzitě ani v žádné konvenční profesi. A tak jsem začal hledat. V létě roku 2004, krátce po maturitě, nadešel ten správný čas a já odletěl do Indie s jednosměrnou letenkou. Otevřel se mi úplně nový svět. Kouzlo Indie a setkání s mnichy v Himálaji nebo jogíny na březích Gangy ve mně probudily touhu plně se věnovat studiu spirituality a hledání smyslu tohoto života. A to jsem také udělal. Celým svým srdcem.
Hledání, které mě zavedlo na nejkouzelnější místa na světě. Procestoval jsem více než 60 zemí a měl možnost učit se od mistrů a učenců všech náboženství a tradic. Strážci moudrosti a světla. Zdroje lásky a vědomí. Jsem jim hluboce vděčný. O těchto setkáních bych mohl napsat mnoho knih. Hluboce mě formovala a dodala mi odvahu věnovat se této cestě.
Hluboká realizace určovala tyto zkušenosti a byla ztělesněna mnoha z těchto mistrů. Uvědomění, že všechny cesty, tradice a náboženství vycházejí ze stejného zdroje nekonečného světla a lásky a vedou ke stejné zkušenosti.
Tato zkušenost může mít mnoho různých odstínů a v různých kulturách vypadá zcela odlišně. V podstatě je však jedna: vědomí, láska, která nás všechny spojuje.
Abych to prožíval a chápal stále hlouběji, učil jsem se od buddhistických mnichů, hinduistických jogínů, křesťanských mystiků, islámských súfistů, šamanů a mistrů mimo tradiční náboženství.
To ve mně zažehlo lásku k meditaci, za což jsem vděčný zejména svému učiteli Sahadžánandovi, který meditaci ztělesňuje celým svým životem a hluboce mě inspiroval.
To vedlo k tomu, že jsem strávil celkem téměř 500 dní v tichých ústraních, kde jsem se plně věnoval meditaci, abych prozkoumal vědomí a hlubší dimenze života.
Jsem hluboce vděčný za tyto zkušenosti, díky nimž jsem si stále jasněji uvědomoval, že mým úkolem je pomáhat ostatním lidem najít duchovní perly v sobě.
Když píšu tyto řádky,
Znovu si uvědomuji, jak jsem vděčný za tento život a za všechny příležitosti, které mi byly dány.
Jsem vděčný, že jsem měl vnitřní i vnější svobodu věnovat se této cestě.
Poté, co jsem v letech 2004-2010 strávil většinu času v Asii, jsem v roce 2010 poprvé přijel do Peru, které se stalo důležitou kapitolou mého života.
Zde jsem se pomalu začal přesouvat z pozice „studenta“ k výuce a realizaci projektů, což nebylo zpočátku vždy snadné.
Jednoho dne jsem našel v Posvátném údolí Inků krásný velký dům k pronájmu a na místě jsem se rozhodl, že z něj udělám „ašram“.
Pro všechny bylo zdarma ubytování, strava, jóga a výuka meditace. Můj obchodní model byl založen na hesle: „Bůh se o nás nějak postará.“
No… na pár měsíců to byl splněný sen.
A pak… asi tušíte… jsem ho musel zavřít, protože jsem už nemohl platit nájem. Bolestná zkušenost, která mě hodně naučila.
Tehdy jsem pochopil, že je důležité zabývat se obchodním a organizačním rozvojem, aby projekty, které chci přivést na svět, byly udržitelné.
A tak jsem se začal učit jako autodidakt a spoustu věcí jsem se naučil sám, nebo jsem se učil ze zkušeností, rozhovorů, knih, videí atd.
Měl jsem také mnoho příležitostí, jak to uplatnit, když jsem vybudoval další meditační centrum v Posvátném údolí Inků v Peru a také další dočasné centrum, kde se každý měsíc konalo třídenní tiché meditační ústraní.
Za úplňku. Na ostrově. Na jezeře Titicaca. V nadmořské výšce 4000 m. V blízkosti tisíciletých chrámů. Skutečně magické místo, které mě také hluboce formovalo.
Právě zde jsem získal inspiraci zabývat se technologiemi a inovacemi, což mě přivedlo do Silicon Valley v Kalifornii, kde jsem mimo jiné vedl meditační workshopy pro projekty zaměřené na umělou inteligenci.
Tak vznikla Conscious Innovation Lab, mateřská společnost Mypalmleaf, což je příběh sám o sobě…
Je vidět, že Mypalmleaf má dlouhou historii…
Poprvé jsem navštívil knihovnu s palmovými listy v Indii v roce 2009.
Můj palmový list se tehdy nenašel. Přesto mi to místo a celý proces připadaly tak autentické, že jsem na ně nemohl zapomenout.
A pak o mnoho let později…
Bylo to na podzim roku 2020, prožíval jsem těžké období svého života, stejně jako mnoho lidí v době Covidu. Prošel jsem těžkým odloučením, mé projekty v Peru byly kvůli Covidu pozastaveny a já už jsem necítil ani neviděl svou cestu.
Deprimovaný a bez cíle jsem byl na návštěvě u rodičů, když jsem se jednoho rána probudil.
A měl křišťálově jasný vhled:
„Palmové listy! Musím najít svůj palmový list.“ Ta myšlenka byla tak silná, že jsem si ji ještě v polospánku vygoogloval a našel poskytovatele, který dělal stejnou práci jako my dnes, totiž pomáhal lidem najít jejich palmový list. Okamžitě jsem si zamluvil schůzku!
A pak, o několik týdnů později, přišel čas.
Byl jsem v Belgii a chystal se na další desetidenní meditační ústraní vipassana. Na těchto ústraních je o vše praktické postaráno a vy se můžete věnovat meditaci od čtyř hodin ráno do devíti večer. Byl jsem tam, protože jsem cítil, že mi toto ústraní pomůže najít cestu zpět k vnitřní jasnosti. A to se stalo, ale jiným způsobem, než jsem očekával.
Protože těsně před začátkem ústupu přišel okamžik mého čtení z dlaně. Seděla jsem v autě před meditačním centrem a poprvé jsem si nechala přečíst palmový list v knihovně palmových listů.
Byl to úžasný zážitek, který jsem plně vstřebal. I když někdy bylo těžké porozumět silnému indickému přízvuku (dnes je to pro mě mnohem snazší). Cítil jsem, jak mi tato moudrá slova dávají pevné vnitřní vedení.
Nebylo to jen to, co mi řekl překladatel, ale také pocit vnitřního vedení, který byl stále silnější.
Bylo to dlouhé čtení plné podrobností, které jsem si nemohl úplně zapamatovat, ale naštěstí jsem dostal i nahrávku. Poslechl jsem si ji však až o několik týdnů později, protože na konci čtení mi lidé z vipassanového ústraní přišli říct, že musím přijít hned, protože se bude zavírat brána.
Takže mi to dokonale sedělo a já jsem se vlastně po přečtení přímo ponořil do ticha a následujících deset dní jsem strávil meditací.
Tento čas meditace byl velmi hluboký a já jsem cítil nejen silné spojení s riši, autory palmových listů, ale také jasnou výzvu pracovat s palmovými listy a pomáhat ostatním lidem najít jejich palmový list.
A proto právě teď čtete tyto řádky 🙂
To bylo také několikrát naznačeno v mé četbě. Ačkoli slovo „palmové listy“ nebylo výslovně zmíněno, moje současná práce s Mypalmleaf byla velmi dobře popsána.
Když jsem po deseti dnech opouštěl meditační ústraní, viděl a cítil jsem svou cestu jasněji a věděl jsem, že se musím o palmových listech dozvědět víc.
A tak jsem začal číst vše, co jsem o palmových listech v knihovnách našel, kontaktoval jsem lidi, kteří s nimi pracovali, mluvil jsem s nimi a stále více jsem cítil, že je mým úkolem o palmových listech lidem vyprávět.
Všiml jsem si však, že v mém tehdejším prostředí v Německu je pro mě těžké se na to plně soustředit, a tak jsem spontánně odletěl do Turecka a pronajal si pokoj u moře v malém městě u Středozemního moře.
Zajímavé je, že se nacházel hned vedle starověkého chrámu Apollóna, řeckého boha, který mimo jiné symbolicky předpovídá budoucnost.
Tam jsem prohloubil svůj vnitřní i vnější výzkum palmových listů a začal pomáhat prvním přátelům najít jejich vlastní palmový list.
V této době se však v Turecku také zhoršila politická nálada.
Byly tam dlouhé výluky, které se však netýkaly cizinců, a tak jsem se občas procházel prázdnými ulicemi města sám a přemýšlel o šílenství tohoto světa.
Bylo mi stále jasnější, že bych měl opustit Turecko a odcestovat do Mexika, abych se setkal se svým učitelem Sahadžánandou a navštívil školu Hridajá jógy. Cítil jsem však také kolektivní strach, protože v té době existovalo jen několik letů a svět byl stále pevně v zajetí Covidu.
Sám jsem se cítil zaseknutý a ochromený strachem. A pak jsem jednu středu…
Při čtení z palmových listů mi bylo doporučeno, abych každou středu večer vykonal určitý obřad, což jsem vždy velmi svědomitě dělal.
Jednou ve středu večer, těsně před půlnocí, poté, co jsem provedl obřad doporučený ve výkladu z palmového listu, se můj duševní stav náhle změnil. Strach zmizel a já jsem dostal jasný impuls k cestě do Mexika. Hned poté jsem si zarezervoval letenku. O necelých 48 hodin později jsem už seděl v letadle letícím z Turecka do Mexika.
Byla to zvláštní cesta ve zvláštní době. Cítil jsem se však správně a Mexiko mě přivítalo s otevřenou náručí.
Tam jsem přijel do školy Hridaya Yoga v malé vesnici Mazunte na pobřeží Pacifiku, což bylo ideální místo, kde jsem se mohl věnovat práci s palmovými listy.
V bláznivém světě poznamenaném strachem to byla malá oáza, kde se scházeli odvážní lidé z celého světa, aby se věnovali svému duchovnímu rozvoji a vizi lepšího světa.
Ráno jsem se tak mohl zúčastnit skupinové meditace, než jsem usedl ke svému stolu s výhledem na Pacifik a začal pracovat na Mypalmleaf.
Bylo to také ideální místo pro setkání s lidmi, kteří se zajímali o knihovny z palmových listů a chtěli na takovém projektu pracovat.
Tak jsem mohl najmout své první „zaměstnance“ na částečný úvazek, což byli původně přátelé, kteří byli projektem Mypalmleaf nadšeni. Dodnes jsem vděčný každému z nich, kteří v prvních dnech, týdnech, měsících a letech pomáhali malé, křehké rostlince Mypalmleaf růst.
Jistě, je to dobrý pocit být dnes zakladatelem úžasně rostoucí organizace Mypalmleaf.
Jsem si však plně vědom toho, že bych to nikdy nedokázal sám a že ke sdílení pokladů palmových listů se světem bylo zapotřebí „my“ našeho skvělého týmu. Je zábavné stát před kamerou, ale nejdůležitější lidé v Mypalmleaf jsou ve skutečnosti ti v zákulisí (děkuji Quetzalovi a Akiladevi a všem úžasným překladatelům).
K tomu však nedošlo jen v Mazunte. Díky svým četným cestám mám velmi globální síť a jako mávnutím kouzelného proutku se najednou propojily nové i staré kontakty s lidmi, kteří také cítili povolání k práci s knihovnami palmových listů.
A tak k nám od začátku přicházeli lidé z celého světa.
A tak jsme do dnešního dne pomohli najít a přečíst palmový list již více než 3000 lidem z více než 60 zemí v 9 různých jazycích.
Po několika měsících práce s knihovnou palmových listů jsem ji mohl na konci roku 2021 poprvé navštívit.
Nebylo snadné se do Indie dostat, ale nakonec jsem dostala obchodní vízum a spolu se svou dobrou přítelkyní a kolegyní Marinou Zakharovou z ruské společnosti Mypalmleaf jsem navštívila knihovnu palmových listů v jižní Indii.
Její vedoucí Shyam je dnes nejen dobrým přítelem, ale také skvělým průvodcem, který nám ukázal mnoho kouzelných míst a s nímž jsme poprvé podnikli pouť Navagraha, která se stala malou mypalmlovskou tradicí.
Každý z 9 chrámů Navagraha je zasvěcen jedné z 9 planet.
Navštívili jsme mnoho nádherných chrámů, knihoven palmových listů, hrobů starých mistrů a ponořili se do světa světelných léčebných rituálů, které byly často doporučovány i v knihovnách palmových listů.
Bylo dobré to všechno zažít přímo na místě a také bylo dobré, že jsme si s sebou vzali čas a mohli se na několik měsíců plně ponořit do světa knihoven s palmovými listy.
Tato doba ještě více prohloubila mou důvěru v palmové listy, protože i já jsem měl zpočátku určitou skepsi, která se nyní díky mnoha přímým zkušenostem s palmovými listy změnila v hlubokou důvěru.
A tak je tomu i dnes. O mnoho nádherných kapitol později.
V únoru 2024, kdy píšu tyto řádky na krásném Bali.
Právě jsem strávil dva intenzivní měsíce v Indii, kde jsem se spolu s několika dobrými přáteli, mými „kolegy z Mypalmleaf“, vydal na další pouť Navagraha a několikrát navštívil knihovny palmových listů.
Mypalmleaf se během posledních několika let rozrostl v malou, ale profesionální globální organizaci, do které pravidelně přispívá téměř 40 lidí.
Můj život se v mnohém změnil, ale v podstatě je stále stejný.
Přesto je mou nejhlubší motivací hluboká láska k životu a probuzení naší pravé podstaty, které je zasvěcen můj život.
Kombinace s profesionálními, udržitelnými strukturami a nabídkou jedinečných služeb s výklady z palmových listů mě velmi naplňuje.
A pokud se někdy budete cítit povoláni najít svůj palmový list, my v Mypalmleaf vás na cestě s palmovými listy velmi rádi doprovodíme. Je to náš úkol, který ze srdce rádi plníme.
Brzy se uvidíme
Stephan
Aarif, Abhilash, Aimee, Akiladevi, Allwin, Andrea, Archana, Ashok, Brita, Casey, Crystal, Dhanalakshmi, Dhyan, Emmanuel, Fatih, Hemaladkshmi, Jair, Janani, Jaya Balaji, Jayshee, Jeeva, Joe, Karnit, Katja, Katja, Katrin, Klaus, Kotomi, Kristian, Kyle, Lakshmi, Liam, Linda, Lokeshwari, Marcello, Marie, Marina, Mayuko, Nadine, Naveed, Nivethini, Pablo, Pavithra, Philip, Pradyumn, Priya, Quetzal, Ricky, Rostin, Saba, Sahil, Satish, Shiva, Shyam, Sonali, Spanda, Sreedevi, Stefan, Stephanie, Sudiipa, Sumithra, Thomas, Tom, Uelfide, Uma Devi, Vannessa, Vera, Vijaya Rani, Julien, Monchi.
